14. 1. 2006
Nedávný vánoční koncert Michala Prokopa mi připoměl tak trochu (na čas) pozapomenutou stránku mne samotné - muziku, kterou jsem poslouchala na střední a vysoké škole a krátce po škole. Ať chci nebo ne, vlastně se k ní stále vracím a je pro mne důležitá. Jsou v ní vzpomínky, lásky, příhody a některé věci, které prostě byly poprvé. Ale není to jen nostalgie. Větší část tý muziky, kterou jsem poslouchala má platnost i dneska. Má dobrý základy na blues, rocku, písničkařství, jazzu. Je přemýšlivá. Je v ní stále překvapení a to i pro mne, některé věci na ní objevuju až teď, s odstupem a v jiné době.